Myši, potkani i další hlodavci se do bytových domů často stahují za teplem, úkrytem a přístupem k potravě. Zatímco obyvatelé si všímají možná jen šramotu ve stěně nebo trusu ve sklepě, realita bývá horší: hlodavci se rychle množí, přenášejí choroboplodné zárodky a ničí vše od kabeláže po zateplení. Bez deratizace hrozí, že se problém s hlodavci bude jen zhoršovat – a s ním i škody a rizika. V tomto článku vám ukážeme, proč má pravidelná deratizace smysl, jak probíhá a kdo za ni zodpovídá.
Proč je deratizace bytových domů tak důležitá
Myši a potkani v domě nejsou jen nepříjemnost – mohou znamenat významné zdravotní i finanční riziko. Přenášejí infekce, znečišťují potraviny, ničí elektroinstalace a jejich přítomnost zhoršuje kvalitu bydlení pro všechny obyvatele. A čím déle je necháte být, tím těžší (a dražší) je se jich zbavit.
Právě proto se deratizaci nevyplácí odkládat. Ve větších městech bývá dokonce povinná, a to pravidelně – nejčastěji na jaře a na podzim, kdy je riziko přemnožení nejvyšší. Odpovědnost za její zajištění má správce nebo SVJ.
Když se na problém přijde včas, dá se vyřešit jednoduše a s minimem zásahu do chodu domu. Když se přehlédne, může být následná sanace náročná pro obyvatele, správce i rozpočet. Vyplatí se tedy jednat dřív, než bude pozdě.
Nejčastější místa výskytu hlodavců v bytových domech
V bytových domech se hlodavci nejčastěji drží tam, kde mají klid, přístup k potravě a snadné úkryty. Nejde přitom jen o sklepy nebo chodby, kde byste je možná čekali nejčastěji. Myši a potkani se dokážou pohybovat celým domem, často nepozorovaně. Klíčem k úspěšné deratizaci je proto vědět, kde hledat stopy jejich přítomnosti a kam směřovat preventivní i akutní zásahy.
Sklepy, kolárny a technické místnosti
Sklepy jsou pro hlodavce ideální – bývá tam ticho, šero, méně pohybu lidí a často i nepořádek nebo zbytky jídla. Potkani zde mohou hnízdit za starými skříněmi, pod schody nebo v přístupových šachtách. Kolárny a kočárkárny pak slouží jako přestupní stanice, odkud tito nezvaní návštěvníci putují dál do domu.
Vnitřní rozvody a šachty
Stoupačky, elektroinstalační nebo plynové šachty fungují jako „hlodavčí dálnice“ mezi jednotlivými patry. I když problém začíná ve sklepě, velmi snadno se může rozšířit až do horních pater. Hlodavci se často pohybují podél potrubí nebo kabelových tras, kde nacházejí stabilní teplotu i relativní bezpečí.
Odpadní hospodářství a popelnice
Nevhodně zabezpečené popelnice, přetékající kontejnery nebo volně poházené pytle s odpadem představují pro potkany doslova magnet. Pokud mají ke zbytkům potravin volný přístup, rychle se zabydlí a rozmnoží. Místo, které má sloužit k udržení pořádku, se tak může stát hlavním ohniskem problému.
Jak deratizace bytového domu probíhá krok za krokem
Účinná deratizace toho zahrnuje mnohem více než jen nastražení pastiček. Profesionální firma vždy přistupuje k zásahu promyšleně. Nejde totiž jen o likvidaci hlodavců, kteří jsou právě přítomní, ale i o přerušení cest, omezení přístupu k potravě a zajištění, aby se problém neopakoval.
Úvodní obhlídka objektu a identifikace problémových míst
Deratizátor nejprve projde celý objekt – sklepy, technické prostory, chodby, popelnice i okolí domu. Zjišťuje, kde se nachází stopy po hlodavcích (trus, hnízda, okousané materiály, zápach) a kde jsou riziková místa pro jejich vstup a pohyb. Na základě této prohlídky navrhne nejvhodnější typ zásahu, ať už preventivního, nebo akutního.
Výběr vhodné metody deratizace
Podle míry zamoření a charakteru prostoru se volí metoda:
- mechanické pasti
- deratizační staničky s nástrahou
- uzavřené boxy, které jsou bezpečné i pro domácí mazlíčky
- případně kombinace více přístupů
Ve společných prostorách se vždy používají zabezpečené prostředky, aby neohrozily děti, zvířata nebo náhodné kolemjdoucí.
Bezpečnostní opatření pro obyvatele a domácí zvířata
Před provedením zásahu musí správce nebo SVJ informovat obyvatele o termínu deratizace a případných omezeních. Důležité je zabránit kontaktu dětí nebo domácích zvířat s nástrahami – zejména ve sklepních prostorách, na chodbách nebo v okolí popelnic. V některých případech je nejlepší na určitou dobu zamezit přístup do zasažených prostor (např. označit je výstražnou cedulkou nebo dočasně uzavřít).
Monitoring a následná kontrola účinnosti zásahu
Po několika dnech nebo týdnech se provádí kontrola. Deratizátor zhodnotí, zda hlodavci nástrahy zkonzumovali, zda přibyly nové stopy, a případně doplní nebo upraví rozmístění staniček. Pravidelný monitoring je zvlášť důležitý v domě, kde byl výskyt hlodavců rozsáhlejší.
Zásah se zpravidla opakuje 1–2× v krátkém sledu, aby bylo jisté, že došlo ke zlikvidování i těch jedinců, kteří se nástraze vyhnuli při první vlně.
Jak často je potřeba deratizaci opakovat
Jednorázová deratizace může problém vyřešit, ale bez následné kontroly a prevence se hlodavci často brzy vrátí. Pravidelnost zásahů je proto stejně důležitá jako jejich kvalita. V některých městech je navíc opakovaná deratizace přímo předepsaná místní vyhláškou – obvykle dvakrát ročně, na jaře a na podzim.
Preventivní deratizace: ideálně 1–2× ročně
Ve většině bytových domů postačí provádět plánovanou deratizaci dvakrát ročně – ideálně na jaře (před sezónou rozmnožování hlodavců) a na podzim (než se hlodavci začnou do domů stahovat za teplem). Tento postup pomáhá udržet situaci pod kontrolou a předejít většímu zamoření.
Při pravidelném sledování a včasném zásahu je pravděpodobnost výskytu minimální, zejména pokud je deratizace spojena i s úklidem a prevencí (zabezpečením popelnic, údržbou sklepů apod.).
Akutní deratizace: kdykoli je problém
Pokud se hlodavci objeví mezi plánovanými termíny, je potřeba jednat hned – nejen kvůli nepříjemnostem pro obyvatele, ale hlavně proto, že každý den prodlení zvyšuje riziko škod a rozšíření zamoření. Akutní zásah by měl být vždy proveden odborně.
Dlouhodobé řešení
Kromě samotného zásahu je zásadní i to, co po něm následuje – tedy úklid, utěsnění přístupových cest a průběžný monitoring. Dům, kde se deratizace provádí pravidelně, je pro hlodavce daleko méně atraktivní. A přesně to je vaším (i naším) cílem.
Kdo zodpovídá za deratizaci
V bytových domech je za zajištění deratizace odpovědné buď společenství vlastníků jednotek (SVJ), nebo správce objektu. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Pokud dojde k přemnožení hlodavců, musí správce nebo SVJ neprodleně zajistit odborný zásah. Ve městech může být preventivní deratizace přímo nařízena vyhláškou – obvykle dvakrát ročně.
Nedodržení této povinnosti může mít nepříjemné důsledky. Krajská hygienická stanice může za neprovedení deratizace uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. Nemluvě o škodách, které zvládnou napáchat hlodavci, když se prevence zanedbá.